Naprostý a dokonalý. A navíc: Programovaný příspěvky sux.Duna nejede. Pojede až zítra. To abych včerejší příspěvek přeprogramoval. A taky přepsal.

A nebo rovnou smazal.

Jako jsem to udělal Larrymu. Neumím dělat rubriky a Larry na to doplatil. Jednou ho sepíšu celýho a píchnu ho sem. Jednou. Možná…

A ani žádnej Velkej Bratr se nekonal. Buď lidi málo čtou a nebo jsem očekával něco, co není naprosto možný.

Je zajímavý, že chci psát o svým dalším … hmmm … řekněme očekávání. A teď jak to sepsat, aby z toho nikdo nepochopil wo co go. Ať žije veřejný deník. Dneska pojedu za Latinářkou (ha, ať žijí krycí jména).

Ale vůbec nevím proč. Sex nebude, což mě jako chlapa uráží, jako přirozenýho sraba těší a jako egoistu nesmírně irituje. Ale mám slíbenou pusu. A můžu s sebou vzít alkohol…

Jenže tu máme problém. Jsem moc čestneuj na to, abych jí třebas ožral a pak zneužil. Cítil bych se hrozně. Ona asi taky, ale to by mě jako chlapa nezajímalo…

Takže ještě jednou – PROČ? Jediná rozumná odpověď na to zní: Chci si dokázat, že jsem opravdu TAK šílenej, abych jel přes půlku republiky kvůli přislíbený puse.

Ale musím si já dokazovat, že jsem šílenej? Nevím to náhodou již na sto procent jistě? Ale co, já se rád projedu.

Stejně jsem Střelmistrovi slíbil, že tam pojedu.

Tak snad na mě bude mít čas. Jinak budu bloudit po naprosto neznámým městě. A to pěkně dlouho.

A navíc oblečenej a lá Matrix. A v černejch brejlích. Večer.

To abych opravdu bral tu pistoli. Přece jenom, domorodci by mě mohli chtít zlikvidovat…

No uvidíme, jak to dopadne. A jestli vůbec jedu.
A vy víte, co mezitím máte dělat.
Stay tuned.