to be an engeneerMusím dohánět resty za dobu, co jsem byl offline a místo psaní blogu se věnoval opravám svého počítače a tak vůbec. A začnu pěkně tím nejaktuálnějším, co se dělo včera a děje se vlastně ještě dneska.

Dinosaurus již v komentáři k minulému příspěvku prozradil onu strašlivou zprávu. Ano, vážení přátelé, ano. Již je mi 25 let. Čtvrt století na krku…

A jak jsem to slavil? Opravdu ve velkým stylu. Včera jsem totiž měl promoce. Je to dost zajímavý si ke svým 25. narozeninám nadělit takhle obrovskej dárek. Ale zas na druhou stranu na tyshle narozky asi hned tak nezapomenu 🙂

Dinosaure, pamatuješ si, kdo děkoval rodičům při předávání maturitních vysvědčení? Ano, správně, vážení. Byl jsem to já. A hádejte, kdo děkoval Aule plné rodičů za předání inženýrských titulů? Ne, není v tom žádný zádrhel, byl jsem to opět já 🙂

To poděkování bylo naštěstí dopředu napsáno a stačilo jenom najít někoho tak blbýho nebo tak šílenýho, aby to plný aule přečetl. Ulehčil jsem paní ze studijního oddělení situaci a přihlásil jsem se dobrovolně.

Nervozitou se mi hezky klepal hlásek, takže jsem všechny prý dojal k pláči (asi nikdy nic tak strašnýho ještě neslyšeli :-))

No a pak se jedlo, pilo, připíjelo, míchal se dort se slavnostní hostinou, připíjelo se na promoce, narozeniny, svátek (ten mám dneska, heč :-), pak se připíjelo na hezké přípitky…

No a probudil jsem se až teď 🙂 (Teda mínus půl hodiny co datlím tenhle nesmysl 🙂

Já vůl míchal mrkvičkovej džus s jahodovým! A nakonec byl pomerančovej! Jauvejky jauvejky, moje hlava 🙂

Jdu si dát aspirín 🙂

Dobrou noc 🙂