A mám pro vás jedno oznámeníVážení a milí,
na vědomost se tímto dává, že již dále nejsem studentem a jsem pouze zaměstnaným člověkem! Na studijním oddělení mi totiž řekli, že tuto změnu bych měl ohlásit všude a jakože úplně všude, tak s tím začínám.

Tímto vás chci poprosit na sbírku „podpořte Tassla“ – abych to mohl všude oznámit, tak si musím koupit čas v televizním vysílání, nejlépe před televizníma novinama – a to stojí hodně peněz. Proto máte-li nějaké prostředky navíc, pošlete mi je prosím na konto 176702583/0300 pod variabilním symbolem 74551 (TASSL). Děkuji.

Věřili byste tomu, že když jsem si liboval, jak po státnicích budu mít času habaděj, tak to vůbec, ale vůbec není pravda? No, zkusme se podívat, jak jsem jednotlivé dny prožíval:

Čtvrtek

Státnice – Tudíž ráno jsem vstával v sedm (naštěstí jsem spal dobře), ale probudil jsem se se zimnicí a alergickým šokem. Ještě že mám doma ten Zodac. Maminka, pečlivá to žena, byla naštěstí doma a s její pomocí jsem se oblékl do obleku a vyrazil na zteč.

Naštěstí jsem šel jako první, kdybych musel čekat, až budu na řadě, tak mi asi z toho hukne. Ptali se mně na fakt hnusný otázky:

Informatika: Historie DSS systémů (systémů na podporu rozhodování) – to bylo celkem v pohodě, jednoduchý jak facka.

Kvantitativní metody: Kvlaitativní analýza, kontingenční tabulka, hypotéza, teoretická a empirická četnost. – Jo, taky mi to dodnes nic neříká 🙂

Ekonomie: Poptávková křivka IS, sklon, body mimo křivku, účinky monetární a fiskální expanze. – Ač se to nezdá, tak jelikož jsem věděl, která bije, tak to šlo.

Management: Metody tvůrčího myšlení. – Tam jsem mu zapomněl říct, že když něco tvořivě vymyslíme, tak než to nasadíme do praxe, musíme to nejdřív vytisknout 🙂

Trochu špatný bylo čekání na výsledky, protože jsem musel počkat, až jámou lvovou projdou i mí kamarádi. Výsledek již znáte, takže přecházíme k večeru.

To jsem byl tak grogy, že jsem v devět večer usnul spánkem spravedlivých 🙂

Pátek

Jelikož jsem taky pracující člověk, musel jsem být už v osm ráno. Což alkohol ve čtvrtek omezilo na jednoho panáka. A teď se Katchabo drž – byl jsem v práci celých OSM hodin! Takže doma v pět večer … a grogy. Tudíž jsem prodřímal do devíti do večera u televize a šel spát 🙂

Sobota

Nikdy nikomu nic neslibovat! Mamince jsem totiž slíbil, že „po státnicích“ si uklidím v pokoji. Jelikož jsem tajně doufal, že státnice hned tak neudělám, velmi neoblíbený úklid pokoje se dal oddalovat do nekonečna…

Jenže já vůl ty státnice udělal! Takže ráno jsem nafasoval kýbl, koš a hadr a měl ve svém pokoji rajóny. S kýblem a hadrem jsem lítal až do oběda a vyhodil notnou kupu papírů a knih. Ale zase na druhou stranu: Zbavil jsem se toho velmi rád!

Ten den jsem měl pracovat od šesti od večera. Takže: Ano, správně, zbylý čas jsem nemohl chlastat a tak ani nevím, co jsem dělal. Každopádně v šest večer jsem byl v práci a v jedenáct doma 😉

Neděle

Na ten den byl naplánovaný slavnostní oběd. Poručil jsem si kachýnku s bramborovým knedlíčkem a se zelím. A pivínko dvanáctku. Jojo, projít státnicema má i svý světlý stránky.

Co jsem to říkal o těch slibech? Po obědě jsem mizel do Trutnova (vy víte proč a vy víte za kým – a jestli to nevíte, tak vás lituju 🙂 ) Nutno ovšem podotknouti, že jsem tam jel rád 🙂

Pokoušel jsem se alespoň trochu relaxovat. Každopádně jsem se vrátil až v pondělí a rovnou do práce. Tudíž pondělí můžeme přeskočit a jít rovnou na

Úterý

Po státnicích jsem taky slíbil (ach jo) že si vyberu dárek k promoci. Nebo takhle: Maminka mi chce dát hodinky a já si musím vybrat, jaký. Tudíž jsem ráno lítal po městě a zkusil minimálně 1000 hodinek na svý ručce.

Ale úkol byl splněn, mám nádherný nový hodinky o kterých ještě nevím a dostanu je až u promoce. Takže až budu mít po promoci, tak se vám předvedu 🙂

Jo a abych nezapomněl, tak jsem taky slíbil (jo, já vím) svým kolegům v práci, že jim vypálím věci, co jsem sehnal ke státnicím. Tudíž ve volném čase pálím CD 🙂

Ale v úterý jsem nepálil, protože poté, co jsem sehnal hodinky, odměnil jsem se vysokokalorickým obědem s obsahem všech nezdravých látek a kolem půl jedné byl doma, grogy.

A to mě ještě čekala ode dvou angličtina s američankou co mi jí platí německý T-Mobile 🙂 Takže jsem si zdřímnul, šel na angličtinu, otočil se doma a hurá večer do práce.

Středa

A já si myslel, že budu spát pěkně dlouho. Probudil jsem se v osm ráno. Rozhodl jsem se využít této skutečnosti a taky toho, že mi funguje ještě login do školy a vydal se s diskem do své alma mater.

Tam jsem si vyzvednul potvrzení o studiu, na kterých je napsáno, že již nejsem student, abych mohl vesele oznamovat. Potkal jsem také kamarády, kteří teprve procházejí onou jámou lvovou. Byl na ně žalostný pohled. 🙂

A pak jsem se vydal na VZP oznámit, že nejsem student. Takže již dle VZP nejsem nezaopatřené dítě, ale zaopatřený zaměstnanec 🙂 Jelikož je VZP poblíž T-Mobile, šel jsem se tam naobědvat a zkusit oznámit i svému zaměstnavateli onu změnu.

Místo zaměstnavatele potkal jsem Katchabu. Měla tam jakési manažery z Prahy, co u nás byli podívat se, jak to vypadá a jeden z manažerů projevil zájem zkusit popovídat si s anglicky mluvícími zákazníky.

Jedinej s takovým skillem jsem byl na dosah já. Katchaba prosila, škemrala, motivovala a hlavně pozvala mě na kafe za to, když příjdu do práce na jednu hodinu přesčasu. Kafe a se samotnou Katchabou! To je mi panečku motivace! Přikývnul jsem a slíbil (chjo) svou účast.

Jelikož jsem taky mamince slíbil (bez komentáře), že vyvenčím psa, pádil jsem rychle domů toto provést. A pak do práce za panem manažerem. Ale motivace byla jetě větší, protože mi Katchaba za moji obětavost poděkovala i na mém blogu. Potěší 🙂

Z kafe s Katchabou se pak vyvinul nelítostný souboj ve fotbálku. Kvedlal jsem jako divej … a hlavně hrál s kolegou, co to fakt uměl 🙂 Ale ani jeden tým nepodlejzal 😉

Takže:
DNESKA SE, VÁŽENÍ, FLÁKÁM! A snad i na ten chlast dojde, milý Gormie 😉