Taková malá vzpomínka 🙂Dneska jsem měl první cvičení z Projektování informačních systémů. A tento semestr je prvním semestrem, kdy tento předmět nevyučuje obrovský odborník na systémy a Ludwiga von Bertalanffyho pan inženýr Malý.

Bohudík.

Ale zase na druhou stranu toho možná budu litovat. Asi se nikdy nedozvím historku o žabích oblecích, na kterou jsem natěšenej od doby, kdy jsem si o této perle naší vysoké školy popovídal s Gormiem.

A tak mě chytnul takovej vzpomínkovej slín. Tudíž se pokusím na tohodle génia zavzpomínat svými pár historkami, co nejsou uvedeny na výše uvedené stránce.

Třeba jedna přednáška, která se mi hodně zaryla do paměti. To pan inženýr totiž přednášel své Teorie systémů až večer a tudíž před jeho přednáškou vznikala asi tak tří až čtyř hodinová pauza … prostě jsem byl podpořit dojíždějícího kamaráda do hospody.

Oblaženi třemi až čtyřmi pivy jsme dorazili ve velmi veselé náladě na přednášku pana inženýra. A pan Malý opravdu nemá rád, když někdo na jeho přednáškách vyrušuje.

Nevím přesně o čem ta přednáška byla (stejně byla o ničem 🙂 ale pamatuju si dva „super“ okamžiky. První bylo, když se kamarád jednu lavici přede mnou podíval významně na svojí spolužačku takovým tím pohledem „to je ale blbost, co?“

A pan inženýr hned vystartoval: „A okamžitě ven!“
Kamarád se na něj nechápavě podíval.
„Ano, vy! A vaše kolegyně taky! Vy dva, jak se tam bavíte!“
„Ale my…“
„Co si to dovolujete?! Nebudu přednášet dál, dokud vy dva neodejdete!“
Kamarád se chvilku nechápavě díval na svojí kolegyni a já jsem se snažil držet vážnou grimasu. Což po čtyřech pivech byl výkon takřka nadlidský. No, a pak kamarád odešel a pan inženýr spokojeně pokračoval v přednášce…

Ještě si pamatuju na jinou přednášku, kde jsme řešili systém dávkování uhlí do tepelné elektrárny – pro budoucího manažera velmi použitelné. Vzadu se opět někdo bavil a pan inženýr prohlásil památnou větu, kterou hodně často paroduju: „Nevím, jestli byste se smál, kdybyste se zajíkal tím uhelným prachem!“

Nedá se popsat slovy, jaký byl pan inženýr zajímavý člověk. To se musí zažít. Že, Gormie? 🙂