Syndrom H jako hnus

Franck Thilliez: Syndrom E, Vydalo nakladatelství XYZ, 2016, Praha, 383 stran. Zdroj obrázku: Albatros Media

Málokdy si pomáhám oficiální anotací knihy, ale nějak potřebuju knížku uvést, abych ji dostal z hlavy:

Horké léto, dovolená právě začala, dvěma francouzským policistům však běhá mráz po zádech. Poručici Henebellové z Lille uprostřed noci zavolá jeden z jejích přátel a prosí ji o pomoc. Po zhlénutí anonymního krátkého filmu z padesátých let oslepl. V jiné části Francie komisař Sharko vyšetřuje pětinásobnou vraždu. Sadistický vrah obětem uřezal ruce, vyloupl oči a ukradl mozky. Oba případy spojuje záhadný „syndrom E.“

Ježíšek mi pod stromeček nadělil knihu Syndrom E. A když ji získával, tak se dozvěděl, že se jedná o knihu, kterou nejste schopni přestat číst. Bohužel měl pravdu…

Aby bylo jasno, problém mám s tím, o čem kniha pojednává. Sadistické vraždy, mysteriozní podtext a ještě k tomu oba dva hlavní policisté honí své vnitřní démony. Vše popsané do nejmenšího detailu, který se vám přímo zarývá pod kůži.

Knihu jsem musel několikrát odložit, z čistého zhnusení. Ale nedalo mi to, musel jsem se k ní vrátit. Potřeboval jsem vědět, jak to dopadne. Jako kdyby mi kniha nasadila vlastního vnitřního démona do hlavy, který šel vymítit jenom jednou cestou: Nasytit jej.

A knížka vám nedá vydechnout do poslední stránky. A dokonce ani do poslední věty. Dějové zvraty na vás vyskočí v nejvíc neočekávaných chvílích a zanechají ve vás otázku, jestli tahle knížka vůbec může dopadnout dobře.

Jako správná svině svinutá vám na danou otázku neodpovím.

Jenom zde zanechám jasné varování: Kniha je mistrovsky napsaná a nejde od ní odejít. Bez ohledu na to, jak moc vás její obsah zhnusí. Bez ohledu na to, jak moc vás děj knížky vyděsí, budese te muset vláčet bahnem hnusu a sadismu jenom proto, abyste umlčeli svého vlastního démona.

Myslete na to, než knihu otevřete.

Protože jakmile přečtete první stránky, není cesty zpět