Výhody pozitivního myšlení

Luisa L. Hay: Miluj svůj život, Pragma, Praha 2007, 249 stran

Co se vám vybaví, když se řekne „pozitivní myšlení“? Případně „pozitivní afirmace“?

Vysokovibrační jednorožci z Atlantidy? Mírumilovní a přátelští delfíni? Jinými slovy: Pošuci?

Mně se tohle vybavovalo taky dost dlouho. Potkal jsem až příliš mnoho lidí, kteří tvrdili, že se věnují pozitivnímu myšlení, a dalším ezoterickým oblastem, ale doopravdy mi nepřipadlo, že by fakt mysleli pozitivně.

Jsou autoři a knihy, na které se vám udělá názor, aniž byste danou knihu četli, či znali dílo daného autora. Luisa L. Hay je jedním z takových lidí.

Každé ráno, když vstanu, tak se na sebe usměju do zrcadla a nahlas si řeknu:

Dneska bude super den

A pak třeba můj autobus vězí v zácpě. Ujede mi metro před nosem a na ulici mě začne obtěžovat bezdomovec kvůli pětikoruně. (U které jsem nakonec nevěděl, do jaké kolonky ve svých výdajích ji napsat.)

Ten rozdíl je v tom, že mě to nesere.

Už dlouho je moje životní filozofie: „Mně nenasereš, blbečku.“ Ale přesto se dost často nechám vytočit.

Odmítám si hrát na Atlantiďana, a ačkoliv si o delfínech myslím, že jsou celkem fajn, tak si o nich nehodlám číst víc, než se mi bude líbit.

Kdy naposledy jste se sami na sebe usmáli do zrcadla a řekli si něco hezkého? Pěkně nahlas? A proč to neděláte?

 

3 komentáře u „Výhody pozitivního myšlení