Jestli ho teda ještě někde vyhrabu…Pokud si o mě myslíte, že jsem psycho, tak halooo, já jsem Tasselhof a pojem „Tasslovo psycho“ byl svého času velmi používaným pojmem.

Je trošku problém, že já blog beru jako deníček, takže sem píšu to, co se mi stalo a tak dále a tak podobně. Třeba taková Galadriel píše hodně blbůstky, co našla na netu…

Jenže když já vím, že mě čtou i lidi, co o nich píšu, ba dokonce jeden člověk (druhej mě nečte, uuuff) je z Hradce Králové. Sice má Hradec 100 000 obyvatel, ale mě se prostě stává, že se s těma lidma znám osobně…

Ano, mluvím o Japonce. Zase.

Japonky maminka je zdravotní sestrou u mojí závodní lékařky a co víc, Japonky babička byla moje sousedka. A to jsem si myslel, že když Japonka bydlí na úplně opačný straně města jak já, tak jsem v klidu.

No a teď si vemte, že bych nějakým svým příspěvkem byť zcela nevědomě urazil… Na příštím očkování proti chřipce bych to asi schytal.

Tak piš tak, abys nikoho neurazil, Tassle.

Hm, a to mám docílit jako jak? Prostě se mi stává, že když o někom napíšu to, co si o něm myslím, tak to toho onoho člověka urazí, byť já jsem to myslel jinak.

Tak o Japonce nepiš vůbec, Tassle.

Aha, hm, zkusím o tom popřemýšlet … ale to asi nepůjde, když se mi právě honí hlavou šílená myšlenka, že bych si v úterý mohl udělat malý výlet za Japonkou, když ta neděle nevyšla.

Tak piš o něčem jiným.

Hm, na „něco jinýho“ tak nějak nemám čas – je to hezky vidět na rubrice Shadowrun, kde jsem už dlouho nic nepřidal. Celej já. A navíc tu rubriku čte jenom Černej a ten teda nesplňuje moje představy o vůbec né hnusný fanynce.

Bez urážky, Černej, mám tě rád, líbíš se mi, ale holt jseš chlap … a já bych chtěl FANYNKU.

Ok, teď jsem urazil Černýho. Takže až příště v Praze pojedu metrem, tak můžu očekávat, že „někdo omylem“ přehodí špatně pár vyhybek…

No, uvidím, jestli mě třeba zejtra moje psychotický záchvaty paranoi přejdou … Já si du vyhrabat ze skrýše můj papírový deník, odemknout ten obr zámek, co jsem na něj cvaknul, a asi si ho přečtu.

A vy nepřepínejte.