v PrazeA je to tady, Tasselhof píše další více méně nábožensky založený text, tudíž ti, co si doposud o mně mysleli, že jsem víceméně normální, budou mít naprosto jasno v tom, že se mýlili.

V pátek večer zúčastnil jsem se svého prvního Pubmootu PFI-CZ. Okamžitě jsem pochopil pár věcí: Ačkoliv mě vlastně nikdo nezná osobně, okamžitě jsem byl „zaškatulkován“ mezi ty špatné (muahahaha!!!), protože jsem si dovolil přijít v doprovodu dvou aktuálně neoblíbených čarodějnic. Tudíž místo pozdravu dostalo se mi věty „Váš stůl je támhle“ a na „socializaci“ se mezi pohany jsem raději zapomněl a bavil se s těmi, co měli o moji přítomnost zájem a nepředstírali, že jsem pouze vzduch.

Pubmoot byl docela zajímavý. Nevím, jestli ho mám považovat za „běžný“ průběh pubmootů, protože i já jsem přišel hlavně kvůli zahraniční návštěvě: Českou kotlinu navštívila Wiccanská velekněžka a koordinátorka mezinárodní Pohanské federace, Morgana, v doprovodu maďarského národního koordinátora, Saddie, což byl podle mého názoru velmi příjemný a milý (temný?) mág.

Kvůli této návštěvě sjelo se pohanstvo ze široka daleka, a jak to už tak bývá, tak se mezi sebou většina zná (až na mě). A tak milí pohani a pohanky chlastali o šestsetšedesátšest. Zrovna v momentě, kdy jsme si říkali, že „dopijeme a pudem“ si k nám přisedla Morgana (pohani vědí proč) a jala se s námi družně rozprávět. Tedy, Morgana mluvila a my poslouchali a doufali, že v její kulometné palbě slov najdeme chvilku prostoru pro sebe.

Morgana je nadšená idealiska. Což chválím hlavně proto, že když chcete mezinárodně vést skupiny absolutně různorodých pohanů, kde nejenom že chaosmágové se nechtějí bavit s wiccany a wiccani se nechtějí bavit s druidy a se satanisty se nechce bavit nikdo, ale ještě je to o tom, že Němci nechtějí mluvit s Francouzi a Francouzi zase nemilují Angličany a … Prostě, musíte být idealisty a nadšenci proto, aby to fungovalo.

Pro srovnání: Český národní koordinátor několikrát veřejně prohlásil, že pro línou a věčně nevděčnou pohanskou bandu nemá smysl nic dělat.

Nejzajímavější pro mě bylo, že když jsme se konečně dostali ke slovu, tak jsem mluvil já. Ach jo, růžovej králíček se ozval Pokec byl zajímavý, naplňující a … opravdu idealistický. Ale znáte to, já jsem z té skupiny, co věčně dělá zákulisní hry a nejde nám zásadně o věc, a proto i nadále budeme zlí, muahahaha!!!

Nenávidím Beroun, nenávidím Prahu!

V sobotu totiž měla Morgana přednášku o kolu života, kolu roku, aneb o tom, proč a kdy se slaví osm hlavních pohanských svátků a jaký mají význam v běžném životě. Díky dopravní situaci a kvůli stavu míst k parkování přišli jsme poněkud později. Doufejme, že jsme nic zásadního nevynechali. V momentě, kdy jsme dosedli, začala Morgana s pathworkingem (hezké slovo, že?). Nahlédli jsme do čtyř různých směrů, ke čtyřem živlům (vzduch, oheň, voda, země) a pak jsme ještě jednou každý navštívili živel, který nás táhl nejvíc a vyzvedli si tam dárek.

Morgana byla (mnohdy simultánně tlumočena do češtiny Eurikem a byla tlumočena velmi kvalitně, Eurikovi se dařilo dodržet i jemné vtípky a až na pár přeřeků odvedl opravdu bezvadnou práci. Já, kdybych to měl překládat, tak mluvím stylem: „Ééééh … um, wicca … ééé, něco o kolu … uhm …“ Přednáška byla opravdu hezká, v zajímavých prostorech. Až jsem nakonec měl pocit, že tři hodiny Morganě vyhrazené byly poněkud málo.

Inu, co dodat na závěr?

Jsem zvědavý na vývoj věcí příštích. A za sebe musím dodat, že sledování téhle skupiny mě baví. Zvláště v momentě, kdy jsem nepoznán, ignorován a ponechán tomu, abych si dělal vlastní úsudky a závěry.

A tomu tak budu činit i nadále.

A vy nepřepínejte!